Ve válce lidé umírají na nedostatek péče po operaci. S tímhle radí Lékaři bez hranic, říká chirurg
Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje, že od začátku ruské invaze byla na Ukrajině zasažená nejméně 160krát zdravotnická zařízení nebo zdravotníci. V zemi už působí přes sto zahraničních pracovníků Lékařů bez hranic. „Zatím tam poslali zkušenější kolegy na výcvik ukrajinských chirurgů, kterých je dostatek. Hlavní problém je zásobování léky,“ popisuje dětský chirurg a opakovaný účastník zahraničních misí Jan Trachta.
Jan Trachta, dětský chirurg, spolupracovník organizace Lékaři bez hranic
Zároveň zdůrazňuje, že i ve válečných zónách je třeba léčit onemocnění, která jsou pro pacienty stejně devastující, jako jsou válečná zranění – cukrovka, hypertenze a další chronická onemocnění.
Čtěte také
„Tyto tiché zabijáky nemá kdo léčit, nebo na to nejsou léky. Takže Lékaři bez hranic pomáhají nejenom ve školení místních chirurgů v traumatologii,“ přibližuje s tím, že v zemi působí chirurgové se zkušenostmi ze západních armád.
Trachta během misí zažil ostřelování nemocnic ve Středoafrické republice a v Sýrii, někdy také bylo třeba operovat v improvizovaných podmínkách: „V Sýrii to bylo ve slepičí farmě, kde se udělaly rychle přepážky ze dřeva, z nějakých plachet. A v tom jsme nějakým způsobem operovali.“
Válečná medicína jde dělat i s jednoduchými nástroji. Používáte to, co máte.
Jan Trachta
Ne vždy je také k dispozici veškerý potřebný zdravotnický materiál. Jeho syrští kolegové prý měli zkušenosti s prováděním císařských řezů či amputací bez jakékoliv anestezie.
„Musíte začít improvizovat, používat škrtidla. Používáte to, co máte. Válečná medicína jde dělat i s jednoduchými nástroji,“ konstatuje.
Adaptace na válku
Trachta přiznává, že některé zákroky jsou nepříjemné a traumatizující i pro samotné lékaře.
„Nejste tam od toho, abyste se znechucoval nad tím, že lidské tělo je maso a krev, nebo abyste se dojímal nad svými pocity lítosti. Naučit se odložit své pocity stranou je náročné, ale jde to. A pak už záleží na vašich schopnostech si poradit s kritickými poraněními.“
Pacienti často neumírají na stole, ale až po operaci, protože organismus je vyčerpaný a nedostane se mu odpovídající intenzivní péče.
Jan Trachta
Chirurgové, kteří jsou v dobách míru zvyklí na svou specializaci a plánované operace, musí ve válce změnit své postupy. Je nutné zkrátit operační výkony a dělat jen ty život zachraňující, protože zpravidla není dostatek lůžek na jednotkách pooperační a intenzivní péče.
Čtěte také
„Pacienti často neumírají na stole, ale mnohem častěji po operaci, protože ten organismus je vyčerpaný a nedostane se mu té odpovídající intenzivní péče. A toto aby vám někdo řekl, tak tam je důležitá přítomnost Lékařů bez hranic,“ vysvětluje Trachta.
V této souvislosti uvádí příklad britského lékaře Davida Notta, který uspořádal dvanáctihodinové on-line školení pro stovky ukrajinských chirurgů, jenž jinak pořádá v Londýně a trvá pět dní.
Operace na dálku
Britský expert také na dálku poradil svému ukrajinskému kolegovi, jak postupovat pro záchranu těžce zraněné nohy, a to na základě zaslané fotografie. S tím má zkušenost i Trachta, který podle svých slov zhruba jednou týdně konzultuje případy dětských pacientů.
Čtěte také
„V dnešní době online komunikace a dostupného internetu i ve válečných zónách by to nemělo nikoho překvapovat,“ zdůrazňuje s tím, že Lékaři bez hranic provozují projekt telemedicíny, který funguje už pátým rokem.
Uvádí také příklad syrského Aleppa, kde se v podzemí nacházely jednotky intenzivní péče a o pacienty se starala třeba jediná sestra. Na každého z nich a jeho monitor byla nastavená kamera a obraz se přenášel do New Yorku, odkud naturalizovaní syrští lékaři říkali, co má dělat.
„Takže i takovou podobu může mít válečná medicína – řízená z New Yorku,“ uzavírá.
Jak si Lékaři bez hranic zachovávají neutralitu ve válečných konfliktech? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Ukrajina může vojensky vyhrát jen se štěstím a nějakým patem, míní politický geograf Kofroň
„Politické proklamace bych nebral úplně vážně. Spíš bych to vnímal jako mobilizaci,“ komentuje výroky Borise Johnsona o ruské výhře války politický geograf Jan Kofroň.
-
Válka není biologická nutnost. Na rozdíl od zvířat člověk používá psychický teror, popisuje biolog
Existují živočišné druhy, které jsou agresivnější a válčí podobným způsobem jako lidé, nebo se války ve zvířecí říši odehrávají čistě o velikost teritoria nebo kořisti?
-
Petr Holec: Válka na Ukrajině přechází do Česka. Pochopí to i vláda?
Bylo jen otázkou času, kdy do Česka naplno vtrhnou socioekonomické důsledky války na Ukrajině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.